Formát RAW

RAW soubor není fotografie. Jsou to surová nezpracovaná data ze senzoru fotoaparátu, která je potřeba teprve zpracovat

Co je RAW

Název byl vytvořen z anglického slova raw znamenající surový, neupravený, hrubý. RAW formát obsahuje surová minimálně zpracovaná data ze senzoru, která je potřeba teprve následně „vyvolat„, podobně jako se musí chemicky vyvolat klasický filmový negativ.
 Proto se také často mluví o vyvolání RAWu, což ale znamená výpočet obrazu v PC. RAW formát není jen doménou fotoaparátů, ale nabízí ho i některé skenery, které jsou schopné také poskytnout surová data a nechat jejich zpracování až na uživateli u PC

RAW formát není bohužel nijak standardizován takže výrobci si podle svých potřeb a použité technologie (senzoru) definovali vlastní RAW formát. Navíc pod vlivem technologického vývoje, částečně jako obchodní politiku, RAW formát model od modelu mění. Je tak potřeba čas od času upgradovat software na zpracování RAW.

Co RAW obsahuje

RAW soubor primárně obsahuje skutečně zcela hrubá digitální data toho, co uviděl senzor, a současně data sdělující okolnosti pořízení snímku (metadata). RAW data tedy nejsou ukotvena k žádnému standardnímu barevnému prostoru, v datech není vyvážena bílá, není definován bílý bod ani gamma křivka atd.

Standardní RAW

Společnost Adobe definovala svůj otevřený a standardní formát DNG (Digital Negativ) a nabídla ho výrobcům digitálních fotoaparátů a jiných zařízení. Tento formát, ale většina výrobců opomíjí, protože každý z výrobců používá jiné technologie a dodatečné dat, ale jsou výrobci kteří dovolují přímo ukládat data do DNG formátu. Nestandardnost RAW formátu dokazují  nejrůznější koncovky souborů různých výrobců.

.crw .cr2 .cr3Canon.raf Fujifilm
.nef ,nrwNikon.3fr Hasselblad
.dngAdobe.dcs .dcr .drf .k25 .kdc Kodak
.srf .sr2 .arw .arqSony.mrw Minolta
.orfOlympus.raw .rwl .dng Leica
.ptx .pefPentax.x3f Sigma
.raw .rw2Panasonic.cap .iiq .eip Phase_One

Barevná hloubka

Každý senzor dosahuje určité barevné hloubky.
Světlocitlivé buňky na senzoru předávají elektronice digitální číslo, které sděluje sílu světla na ní dopadnutého a to buď červeného, zeleného nebo modrého podle toho, jaký filtr má buňka nad sebou. Buňky mají jen určitý rozsah světla, který dokážou zpracovat, dopadne-li na ní více světla, než kolik bunka zvládne zpracovat, tak bude buňka oslepena a nebude správně pracovat.

Pokud na buňku nedopadne žádné světlo, tak předá buňka číslo 0. Důležité je jakému číslu přiřadíme prahovou (maximální) hodnotu kterou ještě buňka dokáže zpracovat.
Pokud maximální prahová hodnota bude mít přiřazeno číslo 255, tak to znamená, že buňka může předat čísla v rozsahu 0 až 255, to je celkem 256 hodnot = úrovní jasu.
Celý rozsah jasů tohoto senzoru bude tedy 256 úrovní a i fotografie nemůže mít více.
256 hodnot = 8bitová barevná hloubka – typicky JPEG

Výhody RAW

Hlavní výhoda je v možnostech úprav.

Kdežto formát RAW si vyvoláte podle vlastních potřeb a to bez ztráty kvality. Máte totiž k dispozici veškeré informace, které snímač v době expozice zachytil, takže například na první pohled přepálená bílá obloha ve skutečnosti ve formátu RAW obsahuje data, která následnou postprodukcí využijeme ke zviditelnění mraků a dalších detailů.

V RAWu je uchován taky větší dynamický rozsah a často je možné zachránit i špatně exponovanou fotografii. Pokud je na JPEGu přepálená, nebo podexponovaná oblast, už s tím nic moc neuděláte. V RAWu je stále šance na (alespoň částečnou) záchranu těchto oblastí. Zde je to hodně ovlivněné konkrétním fotoaparátem a dynamickým rozsahem jeho snímače.

Formát JPEG je ztrátový a při jakékoliv úpravě se do určité míry degraduje kvalita fotografie.

[twenty20 img1=”3978″ img2=”3977″ direction=”horizontal offset=”0.5″ align=”center” width=”400px” before=”surový RAW” after=”zpracovaný RAW”] Surový RAW a zpracovaný RAW